Víno - oprášíme znalosti
DUNIHLAVY , BOLEHLAVY A TLAMOLEPY
Slyšeli jste už někdy slovo "čůčo"? Jo, někdo si na něj dokonce i vzpomene - na tento jistý druh vína. Lepkavého, levného, ovocného. Kolem 15 korun za litr, maximálně. Malagelo, Třešňové dezertní, Rybízové dezertní, Orange punch, Encián, Vermouth frutti, Šumavské bylinné, Čoko-róso, Perla Famóza, Curacao, Zelená, Piris (lahodné hruškové víno za neskutečných 5,50 Kčs) a plno dalších skvostů.
A leckterý mladík, či dívka už snad ani neví o jaké víno jde. Taky bývalí čučáci častěji sahají po krabicových perlách , pravé čůčo snad zmizelo z krámů. Ovocné desertní víno – čůčo – bylo vcelku oblíbeným nápojem mládeže za totáče. Často se na zábavách přidávalo do svařáku, nebo se svařák vařil přímo z něj. Ušetřilo se asi o 2/3 na ceně oproti normálnímu vínu a nemuselo se to sladit. Byl to totiž samotný tlamolep. Již zmínění Čučmeni výrazně vylepšovali volty v oblíbeném nápoji francovou-Alpou, občas i čistícími prostředky Ironem nebo Okenou. S Alpou to můžete testnout i dnes (teda jestli vůbec pravé čůčo najdete nebo použijete krabicák ), ale nepřežeňte to 1 l vína na 1 malou lahvičku Alpy docela postačí na obstojný bolehlav. Ranní krknutí z vás pak udělá příjemnou mentolku. 
Šumavské bylinné prodávaly drogerie, chutnalo, stejně jako železité víno Ferro-malto-chin. A kdo si vzpomene na vynikající bowle v plechovkách? Za pár korun se mohl člověk namazat a ještě mít pocit, že konzumuje zdravé ovoce. Nekupovalo se to v nějakých specializovaných obchodech, ale většinou v prodejně "Ovoce a zelenina". Tenkrát se tohle vyrábělo ve Frutě Mnichovo Hradiště. Příšerné pití s názvem Malagelo vešlo i do textů písně, ovšem český šampus, šumivé víno Čtverák z JZD Čtveřín za pouhých deset padesát, bylo také nezapomenutelné... Fakt obdivuju, že jsme to jako tehdejší "spotřebitelé" vůbec ve zdraví přežili . Ale jsme tady a tak se můžeme vrhnout do skvělé budoucnosti kvalitních vín.
Motto – chceš bolavou palici , dej si víno v krabici.
Náhledy fotografií ze složky co já vím o víně
